Týden hokeje – Trénink a ochrana zdraví v době koronaviru

Současná situace spojená s pandemií onemocnění Covid-19 výrazně omezuje možnosti sportování a v podobě opatření proti šíření epidemie přináší i řadu nepříjemných povinností spojených jak se samotným sportováním, tak s běžným životem. O tom, co dělat pro vlastní ochranu proti nákaze, jak se chovat v kolektivu, jak posilovat svou imunitu a jak postupovat při návratu k tréninku po prodělání nákazy onemocněním Covid-19 vám více sdělí předseda lékařské komise Českého hokeje MUDr. Miroslav Budoš. Ten bude rovněž odpovídat na vaše dotazy v rámci nedělního online webináře.

Proč je v dnešní době nutné, dodržovat veškerá ustanovená nařízení vlády?
„Musíme chápat, že omezení nejsou přímo namířena proti sportovcům a sportu, ale jsou vymyšlená tak, aby co nejrychleji zmírnila průběh pandemie, a tím urychlila návrat do normálního života, tedy i ke sportování a všemu, co s ním souvisí. Pro všechny je dnešní doba omezení významnou změnou při fungování v běžném životě. Pro sportovce všech věkových kategorií, a to jak při trénování, tak organizování sportovních utkání. Je ale rozdíl, jestli sport probíhá na otevřeném prostranství nebo v uzavřené areně. Je to způsobeno tím, že koronavir má menší schopnost šíření se na otevřeném větraném prostranství. Jedná se totiž o přenos kapénkovou cestou do dýchacího ústrojí. Bohužel hokej je jeden ze sportů, který je lokalizovaný v uzavřeném prostředí zimních stadionů a hokejových šaten, kde se sportovci sdružují. Je proto nezbytné, aby se dodržovala opatření, která sníží možnost šíření viru vzduchem. Jak všichni víme, toto je důvodem, proč se všude dnes nosí roušky.“

Co dělat pro své zdraví v současné době platných omezení?
„Virus se může nacházet kdekoliv, i na našich rukou, a pravidelným mytím rukou a jejich desinfekcí jej můžeme zničit. Dále se doporučuje udržovat rozestup. To vše spadá do zásad tzv. 3R (roušky, ruce, rozestupy).“

Co tedy můžeme dělat, když jsou omezení stanovena na současné úrovni?
„Pro hokejisty je to složitější než u některých jiných sportovců, ale pořád můžeme sportovat na otevřeném prostranství, trénovat v lese, na louce, zahradě. Udržovat svoji tělesnou kondici a dovednosti v režimu takzvaného suchého tréninku. Pokud nám rozvolnění opatření dovolí trénovat na zimním stadionu nebo areně, tak bychom měli co nejvíce dodržovat následující: nošení roušek až do kabiny a pravidelné desinfikování rukou. V případě změny zdravotního stavu a pocitu slabosti, zvýšené teploty, kašle bychom měli okamžitě přestat s trénováním a společně s rodiči zhodnotit zdravotní stav se svým lékařem.“

Na co by se měl tedy sportovec s ohledem na své zdraví zaměřit nejvíce?
„Naše tělo je promyšlený a dobře organizovaný systém. Správně funguje, když se o něj dobře staráme a dodržujeme dobrou životosprávu. Ta je pro výkon každého sportovce důležitá. Jeden ze systému, který nás chrání proti všem vnějším vlivům, tedy i proti koronaviru, je náš imunitní systém. Víme, že Covid-19 je silný virus, který dokáže prolomit náš imunitní systém. Ale čím více bude náš systém zdravější a silnější, tím bude obtížnější, aby virus narušil náš organismus. Proto dnes víme, že v mladé zdravé populaci nemá až takovou sílu, ale u starších a nemocných lidí dokáže udělat velké zdravotní problémy, a dokonce i zabíjet.“

Jakými vitamíny či doplňky stravy tak mohu svůj imunitní systém podpořit, aby správně fungoval a nebyl náchylný k různým onemocněním?
„Určitě jste již postřehli, že v kabině sportovců a hokejistů bývá nachystané velké množství ovoce. To je totiž přirozený zdroj vitamínů a je správné, když si každý pravidelně najde cestu k čerstvému ovoci i doma. Dále jsou tady vitamíny, které se dají koupit ve formě tablet. Celkově pro jakoukoliv virózu, tedy i koronavirovou, je doporučený vitamín C, který se často kombinuje s dalšími vitaminy jako D3, spolu s obsahem prvků jako selen, zinek či kalcium. Dále se doporučuje užívat doplňky stravy na posílení imunity. Jsou to takzvané glukany, mezi které patří třeba hlíva ústřičná. Na trhu je velké množství kombinací těchto přípravků a rozhodně je lze doporučit. V případě, že sportovec trpí opakovaně sníženou imunitou je vhodné se poradit s lékařem o dalších možnostech léčby speciálními léky.“

Pokud se vrátíme domů, jako první je potřeba si umýt a desinfikovat ruce. To samé platí i při vstupu do šatny zimního stadionu.

MUDr. Miroslav Budoš, předseda lékařské komise Českého hokeje

Jak se může takové onemocnění koronavirem projevit nejenom u mladých hokejistek a hokejistů?
„Nákaza koronavirem může na lidský organismus působit různě. Jistě víte, že jsou lidé, kteří nemají žádné zdravotní obtíže nebo jen minimální, jak je tomu u slabší chřipky. To je dáno tím, že se infikovali malým množstvím viru a jejich imunita je natolik silná, že si s tím poradí. Ale v některých případech jde o silnou virózu, kde jsou velké horečky a kašel, slabost, nechutenství k jídlu, ztráta čichu a chuti. Virus může vyvolat onemocnění hlavně respiračního (dýchacího) traktu, jako je třeba zápal plic. Celkově se člověk cítí slabý, špatně se mu dýchá, má teploty a musí brát antibiotika. S průběhem nemoci souvisí poté i návrat na sportoviště.“

Jak se tedy chovat při návratu k tréninku po případném prodělání nákazy koronavirem?
„Každý může mít různou délku onemocnění. Je důležité, aby se nic neuspěchalo a sportovec se při návratu ke sportu cítil dobře. Neměl by mít žádné dechové potíže a postupně by měl zpátky nabírat fyzickou sílu. Až při dobrém tělesném pocitu se doporučuje postupně začít s tréninkem. Ten musí být individuální a zátěž by měla být v režimu stupňovaného návratu do plného tréninku. Přesný plán vypracovala Česká společnost tělovýchovného lékařství pro vrcholové sportovce a sestává se z pěti stupňů. Celkově by se měl sportovec průběžně monitorovat a vyhodnocovat vliv zátěže na své tělo.“

Pokud u sportovce byla prokázána nákaza koronavirem, on sám o sobě ale žádné příznaky neprokazuje, jak rychle se může zapojit do plného tréninku? A jaká omezení platí v případě silného průběhu nemoci?
„U návratu pozitivních hráčů rozdělujeme sportovce na ty, co příznaky onemocnění neměli, tedy s tzv. asymptomatickým průběhem, a na ty, co nemoc prodělali s příznaky, a měli tedy tzv. symptomatický průběh. U sportovců bez příznaků lze začít s postupným tréninkem od ukončení karantény. Před započetím tréninku se doporučuje lékařská prohlídka. Sportovci, kteří prodělali onemocnění COVID-19 s příznaky, se dále dělí podle průběhu na ty s lehkou formou, středně závažnou formu a s průběhem s nutnou hospitalizací. Při návratu k tréninku by měl takový sportovec vždy absolvovat mimořádnou lékařskou prohlídku se specializovaným vyšetřením (EKG, echokardiografie, spirometrie, laboratorní vyš.), a to podle doporučených postupů České společnosti tělovýchovného lékařství.“

Jaká dodržovat pravidla při návratu k tréninkové činnosti v kolektivu?
„Kolektiv představuje celkově větší riziko přenosu infekce, kde je nutné stanovit jasná pravidla. Je třeba dodržovat všeobecná nařízení mimo sportoviště, jako jsou například roušky či pravidelná desinfekce rukou. Jinak každý člen kolektivu by měl být zodpovědný vůči sobě i ostatním a vždy včas ohlásit, pokud se cítí jakkoliv nemocný nebo byl v kontaktu s pozitivním člověkem na Covid-19.“

Jak eliminovat nebezpečí přenosu infekce v rámci domácnosti či v klubu?
„Jak jsem si již popsal výše, je důležité dodržovat mimo domov opatření 3R (roušky, ruce, rozestupy). Pokud se vrátíme domů, jako první je potřeba si umýt a desinfikovat ruce. To samé platí i při vstupu do šatny zimního stadionu. Pokud se dítě necítí dobře a má podezření na virózu, zvýšenou teplotu, kašel či slabost, je potřeba ihned oznámit trenérovi, že dnes na trénink nepůjde. Zároveň je vše potřeba konzultovat s vaším lékařem.“

Jak předcházet zraněním při návratu k tréninku?
„V době boje s pandemií a plošného omezování sportu, zvláště hokeje, může docházet k postupnému ochabování trénovanosti každého jednotlivce. Právě nedostatečná trénovanost může být jednou z příčin zranění při návratu k tréninku. Proto je nezbytné i nadále udržovat svou individuální trénovanost na určité hladině. Po prodělaní onemocnění Covid-19 je nutné důsledně se držet rad lékaře a trénink přizpůsobit individuálně svým možnostem a stavu.“

Týden hokeje – Systém výchovy v Českém hokeji

Systém výchovy dětí v Českém hokeji je tvořen z několika rozvojových projektů. Ať už se jedná o Pojď hrát hokej, Regionální trenéři nebo třeba Akademie Českého hokeje. Všechny tyto projekty a mnohé další aktivity společně utváří systém, o kterém nám řekne více šéftrenér Českého hokeje Filip Pešán.

„Systém výchovy mládeže tvoří pyramidu, jejímiž stupni jsou jednotlivé projekty. Systém se postupně vytváří od roku 2010 a mohl být dokončen do současné podoby i díky příjmům z organizování mistrovství světa v roce 2015,“ vysvětluje Pešán.

Jednotlivé prvky zmiňované pyramidy jsou poté následující:

  1. Pojď hrát hokej – pro děti ve věku od 4–8 let
  2. Trenéři žáků a Regionální trenéři Českého hokeje – pro děti ve věku od 8–12 let
  3. Výchova talentované mládeže – pro děti ve věku od 12–15 let
  4. Akademie Českého hokeje s programem mládežnických reprezentací – pro děti ve věku od 15–20 let

Všechny čtyři stupně této pyramidy, vč. jednotlivých projektů, byly představeny na oficiálním webu Českého hokeje v rámci seriálu O systému Českého hokeje. Průvodcem osmidílné sérii videí je šéftrenér Českého hokeje Filip Pešán a na jejím vzniku se podílela i řada pracovníků Českého hokeje odpovídajících za jednotlivé projekty či aktivity.

V jednotlivých dílech můžete vidět například trenéra reprezentace U18 Jakuba Petra, manažera rozvoje ledního hokeje Slavomíra Lenera, metodika Českého hokeje Zdenka Vojtu a mnoho dalších.

Pokud vás při sledování videí napadne jakákoliv otázka, neváhejte j položit na sociálních sítích projektu Pojď hrát hokej (Facebook a Instagram). V rámci nedělního webináře na ni poté odpoví šéftrenér mládeže Českého hokeje Filip Pešán.

Pokud vás při sledování videí napadne jakákoliv otázka, neváhejte j položit na sociálních sítích projektu Pojď hrát hokej (Facebook a Instagram). V rámci nedělního webináře na ni poté odpoví šéftrenér mládeže Českého hokeje Filip Pešán.

Týden hokeje – Hokejový trénink doma

Výchova hokejistů a hokejistek je běh na dlouhou trať. Jedním z mnoha faktorů, které mohou pomoci stát se v budoucnu vynikajícím hokejistou či hokejistkou, je trpělivá, dlouhodobá pohybová výchova vedoucí k všestrannosti. Její součástí je i trénink mimo hokejové mantinely, zejména pak v domácím prostředí. Právě na téma hokejového tréninku doma se zaměří regionální trenér Českého hokeje Oldřich Kališ.

V rámci čtvrtečního tématu, které se zaměřuje na hokejový trénink doma, bychom vám rádi předali zkušenosti s oblastí, kterou můžete každý den sami ovlivňovat. Každý den se můžete zlepšovat, učit se novým pohybovým dovednostem, pěstovat v sobě pohybovou všestrannost a mnohé další.

Trénink doma, má celou řadu výhod:

  • Nezávislost: cvičím kdy chci, jak dlouho chci, nejsem omezen pronájmem sportoviště
  • Kreativita: mohu si vymyslet co budu cvičit, jak budu cvičit, co mě baví
  • Kontakt s rodinou: mohu cvičit s nejbližšími, sourozencem, tátou či mámou
  • Vypěstování dobrého návyku: učím se sám sebe zlepšovat, dělat něco navíc
  • Cílevědomost: mohu se zlepšovat v tom co mě zatím nejde, učím se být trpělivý/á

Český hokej pomocí seriálu Hokej doma dává inspiraci, jak trénovat v domácích podmínkách. Můžete vidět, jak se dá trénovat s malými dětmi, jak se připravují nastupující hokejové naděje i hvězdy NHL.

Zejména hráči NHL vám předávají své zkušenosti s domácím tréninkem, a to zejména z doby, kdy byli ještě malí a trénovali se svými rodiči. Také o tom, jak se snažili provozovat i jiné sporty a pěstovali v sobě všestrannost. Povídání s jednotlivými hráči najdete v sekci Příběhy hráčů.

Hráči ukazují, že i dnes doma denně trénují a neustále tak zdokonalují své pohybové dovednosti. V seriálu Hokej doma se objevují skvělí hráči současnosti jako například David Pastrňák, Martin Nečas, Filipové Hronek, Zadina, Chytil a mnoho dalších.

Trénovat doma a provádět všechny cviky a cvičení správně není jen tak. Jistě vás napadá spousta otázek jako například:

  • Proč trénovat doma, když dítě pravidelně chodí na hokej?
  • Co je považováno za trénink?
  • Jak má dítě doma trénovat?
  • Jak trénovat, když doma není dostatek místa?
  • Jak můžu, jako rodič, pomoci s tréninkem doma?

Jistě vás ale napadne spousta dalších dotazů, na které budete chtít znát odpověď. Všechny vaše otázky nám neváhejte poslat a Oldřich Kališ na ně odpoví v rámci nedělního online webináře.

A důležitá věc na závěr. Pamatujte, že pohybová všestrannost je základ pro lepší učení specifických (hokejových) dovedností.

Týden hokeje – Hokej a škola

Sázet vše na jednu kartu se nevyplácí. O hokeji to platí obzvlášť. Rodiče by rozhodně neměli podporovat malé hokejistky a hokejisty jen co se jejich záliby v hokeji týče, ale měli by se postarat i o to, aby si děti řádně plnily školní docházku a nezanedbávaly výuku, případně si veškerou probíranou látku řádně doplnily. Hokejová kariéra není na celý život a málokterý hokejista se dokáže hokejem dostatečně zabezpečit v průběhu hráčské kariéry. Už od úplných začátků je tak třeba klást důraz na vzdělání a školní docházku. S vlastními zkušenostmi s propojením školy a hokeje nás seznámí současný český reprezentant a absolvent americké univerzity Andrej Šustr.

Dokonce i v NHL je a byla řada hráčů, kteří se mohli pyšnit vysokoškolskými diplomy. Pro příklad nemusíme chodit nijak daleko. Například Andrej Šustr se jako finalista Stanley Cupu může pyšnit i titulem ze zámořské univerzity. Právě z univerzitní ligy to nakonec dotáhl až do NHL a říká: „Naši mi nikdy nedovolili, abych se na něco vykašlal a měl špatný prospěch.“

Právě Andrej Šustr se bude účastnit nedělního webináře a bude odpovídat na vaše otázky týkající se hokeje a školy a studia na americké univerzitě. Ptát se můžete už nyní!

Dalším příkladem hokejisty-studenta může být legendární Dominik Hašek. Ten vystudoval dějepis a pedagogiku. „Záleželo mi, abych vysokou školu dostudoval,“ zdůrazňuje olympijský vítěz z Nagana. Jak se ale shoduje většina profesionálních hráčů, naprostým základem by měla být alespoň maturita.

V rámci středečního tématu, které se právě věnuje spojení a skloubení školy s hraním hokeje, jsme oslovili trojici expertů pohybující se v mládežnickém či univerzitním hokeji u nás. Respondenty v naší anketě tak jsou Jiří Bermann, šéftrenér mládeže Bílý Tygři LiberecVít Černohous, trenér mládeže HC ZUBR Přerov, a Tomáš Hlaváč, předseda České asociace univerzitního hokeje. Jak odpovídali na otázky, si můžete přečíst v následující anketě:

Kombinace hraní hokeje se studiem základní školy:

S jakými problémy se nejčastěji potýkají mladí hráči a hráčky ve spojitosti s kombinací hraní hokeje a studia základní školy?
Vít Černohous (HC ZUBR Přerov): 
„V mnoha klubech je klasický režim takový, že například třeťák skončí ve škole i s obědem okolo 12.30, poté jde do družiny nebo ho rodič vyzvedne a poté vlastně jen tak čeká, až bude moct na trénink, který je třeba od 16.00. Než se dostane domů po tréninku je 18.00, má úkoly, musí se dobře najíst a brzo jít spát. A do toho má ještě jiné kroužky nebo další sporty. Je to komplikované, a to už vůbec nezmiňuji to, že hodně dětí dojíždí z okolních vesnic a vše je o to těžší. Druhý problém je ten, trochu z jiného úhlu pohledu, když se upřednostňuje hokej před školou, a to v jakémkoliv věku. To je špatně, děti od nás neustále slyší to, že vzdělání je na prvním místě. Nejde o to vychovat hokejistu, ale člověka do společnosti.“

Jak se váš klub snaží vyjít v tomto směru hokejistům a hokejistkám vstříc a třeba jim situaci ulehčit?
„Máme v našem klubu nastaven program, kdy rodič odevzdá dítě ráno ve škole a poté si ho tam odpoledne zase vyzvedne. Mezi tím má ale dítě po škole, obědě, tréninku i družině, protože přechody mezi stadionem a školou zařizujeme my trenéři, nikoliv rodiče. Bez spolupráce se ZŠ Želatovská bychom ale nemohli zdaleka fungovat tak, jak fungujeme. Takže když to převedu na příklad z první odpovědi, rodič odevzdá dítě ráno do školy a vyzvedne si ho ve 14.00 odpoledne, a má tak spoustu času na domácí úkoly, jiné sporty či kroužky, neorganizovanou aktivitu venku, protože už má školu, oběd i trénink za sebou. Jak tento čas už rodina využije, je na každém zvlášť. Každý má samozřejmě jiné podmínky, ale tímto programem dáváme dětem možnost skloubení školy, sportu a jiných aktivit, protože na to mají více času a energie.“

Bývá téma kombinace školy a hraní hokeje časté i mezi trenéry a rodiči?
„Samozřejmě. Škola a sport musí jít ruku v ruce. Jak jsem zmiňoval a bohužel setkal se s tím i osobně, nesmí se nikdy upřednostňovat hokej před školou. Jsou kluby, kterým se z nějakého důvodu nedaří navázat spojení se základní školou, a potom je vše složitější jak pro rodiče, děti, tak i trenéry. V jednom klubu jsem se setkal i s tím, že rodičům nevyhovoval čas tréninku, ale na hokejovou školu nechtěli přestoupit (z různých důvodů) za žádnou cenu. To jsou bohužel nepříjemné a často neřešitelné situace.“

Kombinace hraní hokeje se studiem střední školy:

S jakými problémy se nejčastěji potýkají mladí hráči a hráčky ve špičkovém klubu při s kombinaci hraní hokeje a studia střední školy?
Jiří Bermann (Bílí Tygři Liberec):
 „Všeobecná časová náročnost středních škol. Máme perfektně propracovanou návaznost základního vzdělávání na tréninkový program díky skvělé spolupráci s hokejovou základní školou. Ovšem se středními školami je obdobná spolupráce nereálná. Chceme-li mít tréninkové objemy podobné jako severské země, musí naši hráči řešit časté absence ve škole anebo trénovat ve velmi brzkých ranních hodinách. V současnosti se stává moderní výuka přes internet, kdy jsou hráči oproštěni od klasického denního studia. Tím jim zbyde více času na trénink, ale jako rodič cítím, že se nejedná o úplně ideální situaci.“

Jak se váš klub snaží vyjít v tomto směru hokejistům a hokejistkám vstříc a třeba jim situaci ulehčit?
„Jedním ze zaměstnanců klubu je pedagogický pracovník Josef Helebrant, který řeší s řediteli, učiteli, rodiči a žáky možné varianty studia tak, aby děti zvládly skloubit školní a hokejový program. Jako klub respektujeme rozvrhy a snažíme se nastavit sportovní program tak, aby navazoval na školní povinnosti, což samozřejmě ne vždy jde. Protože máme v dopoledních hodinách spíše tréninky dovedností, není pro nás nepřekonatelný problém, aby šel dorostenec s juniory a naopak. I náš farmářský tým Benátek n. J. respektuje školní povinnosti hráčů, kteří se v případě potřeby mohou z toho kterého tréninku omluvit a jít do školy.“

Bývá téma kombinace studia a hraní hokeje časté i mezi trenéry a rodiči? 
„Ano, bývá. Klub i rodiče společně tlačíme na hráče, aby si uvědomili důležitost studia pro jejich budoucí život. Současně si uvědomujeme, že je extrémně náročné studovat a současně vrcholově sportovat. Takto je ovšem náš školní vzdělávací systém nastavený a my s tím nic neuděláme. Přijde mi bezpředmětné bojovat s větrnými mlýny, a proto se v klubu soustředíme pouze na to, jak hráčům pomoci dostudovat a současně je po hokejové stránce rozvíjet co nejlépe. Mé hovory s rodiči a s Josefem Helebrantem na téma škola jsou v mé kanceláři na denním pořádku. Snažíme se po komunikaci s rodiči najít pro každého hráče ideální cestu, jak skloubit hokej se školou.“

Kombinace hraní hokeje a studia vysoké školy:

S jakými problémy se nejčastěji potýkají hráči či hráčky, kteří chtějí studovat vysokou školu a zároveň hrát hokej na nejvyšší úrovni?
Tomáš Hlaváč (Česká asociace univerzitního hokeje): „Primárně naši hráči nastupují na vysokou školu v posledním ročníku juniorské kategorie a největším problémem je, že kromě té absolutní špičky pro ně často kluby nenajdou uplatnění v dospělém profesionálním hokeji. Spousta hráčů poté raději skončí s hokejem a věnují se pouze studiu nebo nastupují do pracovního procesu. Ti, kteří se nabídky z profesionálního sportu dočkají, tak naopak většinou řeší volbu mezi kariérou a vzděláním, protože skloubit obojí dohromady je velmi složité.“

Jaké jsou alternativy pro takové hráče/hráčky?
„Alternativou je právě univerzitní hokej, který nabízí program poměrně velkému množství hráčů, kteří se s největší pravděpodobností již hokejem živit nemohou. Nicméně právě univerzitní prostředí jim umožní pokračovat v tréninkovém procesu, nastupovat v kvalitní soutěži srovnatelné s 2. ligou, ale hlavně vystudovat obor, který je po absolvování programu, může živit. Je to taková alternativní cesta, která může motivovat hráče nevzdat se svého milovaného sportu, i když vědí, že se primárně budou muset prosadit jinde.“

Vzhledem k tomu, že se univerzitní liga u nás hraje už druhým rokem pod oficiální hlavičkou Českého hokeje, pociťujete nárůst zájmu o tuto hokejovou soutěž?
„Jednoznačně ano. První ročník zaznamenal velký ohlas odborné i laické veřejnosti. Do druhého ročníku již nastupují dva nové kluby a hlásí se nám další dva na sezónu třetí. Pozitivní trend též hlásily try-outy v jednotlivých klubech, což znamená že poptávka je momentálně v převisu nad nabídkou a projekt získává punc výběrového programu. Pokud tento trend bude pokračovat, věřím, že v budoucnosti možná ještě pár hráčů vrátíme zpět do profesionálního hokeje. Nicméně pro nás je absolutně nejdůležitější, aby studenti dokončili vzdělání a uplatnili se v životě.“

Týden hokeje – Stravování mladých sportovců

Optimální jídelníček rostoucího sportovce není jen o tom, co si nandáte na talíř, ale také kdy a v jakém množství. Jídelníček mladého hokejisty má zásadní význam pro dobrou fyzickou kondici, ale také pro mentální výkon, rozumové funkce, obranyschopnost či regeneraci. Správná výživa pro mladého sportovce není žádná věda. Dobře nutričně vyvážená jídla se dají vařit z běžně dostupných potravin a jejich příprava ani nezabere moc času. Právě na toto téma se zaměří MUDr. Marie Skalská.

Dobrého hokejistu nedělá pouze trénink. Ten je samozřejmě jednou z nejdůležitějších součástí hokejového života, nicméně velmi často opomíjenou, ale rovněž velmi podstatnou součástí hokejové přípravy, je stravování.

Vyváženost stravy, její pestrost a rozložení během dne. To jsou důležité aspekty pro správný vývoj mladého hokejisty. Rodiče by tak měli dbát na to, aby měl jídelníček jejich ratolesti optimální poměr cukru, tuku a bílkovin. Žádná ze zmíněných složek by neměla být opomíjena.

Rovněž je důležité dbát na tzv. glykemický index dané potraviny či její biologickou využitelnost. Právě význam a důležitost těchto dvou pojmů na nedělním webináři představí MUDr. Marie Skalská.

Na webináři se dozvíte mimo jiné například:

  • Jak jídelníček pro sportovce rozložit v rámci celého dne
  • Jaké živiny jsou v jídelníčku malého hokejisty zcela zásadní, v kterých potravinách se vyskytují
  • Zda jsou pro mladého hokejistu potřebné doplňky sportovní výživy
  • Jak poznat, že v jídelníčku něco chybí
  • Co ovlivňuje naši obranyschopnost vůči virovým infekcím

Problematika stravování je velmi obsáhlá a jistě vás k ní napadne spousta důležitých otázek. Neváhejte nám je zaslat. MUDr. Marie Skalská na ně odpoví během nedělního webináře.

Týden hokeje – Vývoj psychiky mladého sportovce

Zajímá vás, jak z pozice rodiče rozvíjet sebevědomí mladých sportovců? Jak jim pomáhat překonávat překážky a neúspěchy? Jak najít hranici mezi podporou a nátlakem? Co je běžnou příčinou ztráty motivace mladých hráčů? Či jakých častých chyb se rodiče v komunikaci se svým mladým sportovcem dopouštějí a jak se jim mohou vyhnout? Právě těmto otázkám se bude věnovat sportovní psycholog Mgr. Václav Petráš. Ten se rovněž zaměří třeba na to, jak reagovat na „hloupou chybu“ mladých sportovců, jak podporovat jejich vnitřní motivaci či v čem je klíčový rozdíl mezi soutěživostí a srovnáváním.

Jak komunikovat s mladými sportovci?

Jak často komunikujeme: „Hrál jsi líp než Petr!“ nebo „Jak může být Honza o tolik rychlejší než ty?“
Jak na to jít lépe: „Zlepšil ses!“ nebo „Taky to zvládneš, děláš pokroky! Jen tak dál!“
Proč: Nesrovnávejme! Zaměřme se ve své komunikaci jen na individuální růst. Zejména v mládežnickém sportu nemá vzájemné srovnávání vypovídající hodnotu, neboť každé dítě se rozvíjí ve zcela individuálním tempu. Chceme navíc vychovávat hráče, kteří se budou zaměřovat sami na sebe a ne na to, jak si vedou ve srovnání s ostatními.

Jak často komunikujeme: „Musíš být přesvědčený, že dnes dáš gól, a pak se ti to určitě povede!“
Jak na to jít lépe: „Zkus hrát tak, jak to umíš z tréninku, nic víc, nic míň!“ nebo „Poslouchej první myšlenku, buď dobrým spoluhráčem a bav se, góly přijdou!“
Proč: Mluvme s dětmi o těch částech výkonu, které mohou zcela ovlivnit a vyhněte se tomu, aby byly přemotivované – hrát v zápase tak, jak hrají standardně na tréninku, je více než dobré.

Jak často komunikujeme: „Hlavně nesmíš dělat hloupé chyby! Tohle se ti stávat nemůže!“
Jak na to jít lépe: „Chyby se stanou, neboj se jich!“ nebo „Když se chceš zlepšovat, znamená to, že občas šlápneš vedle, a to je dobře!“
Proč: Pokud chceme rozvíjet hráče, kteří budou kreativní, kteří se nebudou bát improvizovat a kteří se budou snažit neustále zlepšovat, nutně se s tím pojí celá řada selhání. Nedělejme z chyb katastrofu a zdroj výčitek, jinak se jich hráči budou úzkostně bát.

Jak často komunikujeme: „Máš na to fakt talent!“
Jak na to jít lépe: „Musel jsi se fakt hodně snažit!“
Proč: Nespojujme úspěchy s vrozeným talentem, ale se snahou. Tu totiž mají mladí sportovci pod kontrolou. Navíc je důraz na vynaložené úsilí a proces, který vedl k úspěchu, více motivující k další snaze o posun vpřed.

Jak často komunikujeme: „Prostě to udělej takhle!“
Jak na to jít lépe: „Zkus na to přijít sám! Postupně se to naučíš zvládat lépe a lépe!“
Proč: Neřešme situace, ať už herní či jiné, za mladé hráče. Aby se mohli naučit rozhodovat, improvizovat či být samostatní, musíme jim dát v tomto procesu větší svobodu, i za cenu většího množství chyb.

Jak často komunikujeme: „Vystřel! Nahoď to do třetiny! Soustřeď se na ty přihrávky!“
Jak na to jít lépe: Povzbuzování, týmové chorály. Čím kreativnější, tím lepší!
Proč: Z tribuny pouze fanděme, jakékoli instrukce či rady jsou nadbytečné. Nechme mladé hráče, ať se ponoří do výkonu a rozhodují se samostatně.

Jak často komunikujeme: „Nesmíš se nechat rozhodit! Musíš to prostě hodit za hlavu!“
Jak na to jít lépe: „Je normální, že tě to rozčílí. Mně se to taky někdy stane. Ale snažím se v tu chvíli dělat …“
Proč: Místo přednášek o tom, co by měli mladí sportovci dělat, jim raději pojďme příkladem. To je ten nejlepší způsob, jako někoho něco naučit.

Jak často komunikujeme: „Máš pravdu, trenér to blbě postavil!“
Jak na to jít lépe: „Pan trenér měl své důvody, proč se tak rozhodl, určitě to tobě ani nikomu jinému neudělal naschvál.“
Proč: Pokud mezi rodiči a trenérem nepanuje vzájemný respekt, nejvíce na to doplatí mladý sportovec. Snažme se najít společnou řeč a připomínejme si, že všichni máme stejné cíle, aby se všichni mladí hráči co nejlépe rozvíjeli a aby je to zároveň bavilo.

Jak často komunikujeme: „Dneska to bylo skvělé! Stavíme se po cestě domů do obchodu pro nějakou odměnu!“ nebo „Dneska to byla katastrofa. Sedej do auta a poslouchej. Jestli chceš dělat takovéhle chyby, tak to můžeme příště zůstat doma!“
Jak na to jít lépe: „Dnes máme odpoledne naplánovaný skvělý společný program!“ (bez ohledu na výsledek a výkon)
Proč: Rodič by nikdy neměl jakkoli spojovat svůj vztah s dítětem s jeho výkonem v zápase. Měl by být konzistentní a poskytnout mu bezpečné přístaviště, ať už se mu dařilo, či nikoli. I rodiče by se měli mládežnickým sportem bavit, být entuziastičtí a dávat najevo, že se chodí dívat na zápasy svého dítěte rádi. A to bez ohledu na výsledek.

Jak často komunikujeme: „Můžeš mi vysvětlit, co to jako mělo být při tom prvním obdrženém gólu? Byl jsi úplně mimo pozici a nechal ses tam hloupě obehrát!“
Jak na to jít lépe: „Všiml jsem si jedné fajn věci. Jak jsi na střídačce povzbuzoval Honzu potom, co udělal tu chybu.“ nebo „Zkus mi říct 3 věci, které se ti dnes povedly.“
Proč: Posilujme ty věci, které hráči udělali dobře a všímejme si i zdánlivých drobností. To totiž pomáhá v rozvoji a motivaci mladých sportovců více, než vyčítání chyb (kterých jsou si už tak sami dobře vědomi). Volme tedy ve své komunikaci více pozitivní zpětné vazby než té negativní.